Snídaně je základ dne, u mě platí dvojnásob :-)
Když se v rozumnou dobu nenasnídám, tak jsem totálně vyčerpaná a nenastartovaná na náročný den.
Pokud musím někam brzy vstávat, tak nejsem schopná se najíst a musím si vzít něco na později sebou.
Přistihla jsem se, že když dojdu bez snídaně do obchodu, že si něco koupím, tak nejsem schopná rozumně uvažovat a tu snídani si koupit!
Zrovna včera, ač nasnídaná, ale málo, jsem jela k lékaři a v době svačiny mi už kručelo v žaludku a já jsem ještě nečekaně musela pustit žilou. Po malým extempore, po kterém jsem myslela, že svou novou bílou košili můžu vyhodit, jsem byla tak mimo, že jsem zvládla v obchodě koupit jen pití pro sebe a pro Sebíka a balíček sušenek. Vyšla jsem z obchodu a nastavila tvář deštíku a přemlouvala se ať nespadnu, že je mě fajn.
Tolik k jedné nedostatečné snídani a darování trochy krve.
Ale ať se vrátím k tématu snídaně, tak o víkendu to bývá posezení všech u stolu, rozložení co lednice dá uprostřed a každý si bere, co mu chutná a děti stále utíkají, dohadují se a točí mě :-)
Pak ještě káva, ale ta už je v klidu ;-)
Co se týče toho co jíme, tak je to různé.
Od rohlíků, které všichni mají nejraději, přes buchty, muffiny, palačinky, bábovky, párky (ty já nesnáším), šunky, slaninu (tu zase miluji já), sýry (ty nejí Káča:-)), rajčata, kapie, okurky. Míchaná vajíčka nebo na tvrdo a já s medvědím česnekem.
Občas domácí chleba nebo rohlíky. Vánočky a mazance s máslem a marmeládou.
K pití kakao, mléko, bylinkový čaj, hlavně já černý čaj, šťávu, džus a nakonec vždy kávu :-)
Skoro závidím ty klidné snídaně, kteří někteří doma prožívají. U nás nehrozí, u stolu musí být stále šrumec. Občas je to šílený, ale z toho na sebe s mužem v úžasu nad tím, že to už snad ani není možný koukneme a ptám se ho, jestli si ještě nepořídíme další dítě :-D Že je to u nás fakt na cvokaře ;-)
K tomuto tématu jsem se dostala přes Klárku, která přijala výzvu od Andrejky.
Většinu fotek jsem vyhrabala přímo na svém blogu z minulosti :-)
Jarka