Mazec dvou týdnů

... jak jsem slíbila, tak se vracím k vyprávění, co nás vše potkalo a neminulo.

Vše začalo tím, že Týna měla odjet na hory se školou, manžel věděl, že by se dalo vyrazit a nakonec vše rozhodli hasiči, kteří u nás chodí osobně zvát na ples a rovnou prodávají lístky :-)

Měla jsem záchvat smíchu, když jsem slyšela ode dveří, že muž kupuje lístky a ptala se, jestli nám hasiči budou hlídat.

Další otázka padla, co si vezmu na sebe? Nebyla vůbec řečnická, jako to má spousta žen. My totiž na plesy nechodíme a tak můj šatník neobsahuje žádné večerní (ani malé nebo pouze mě malé) šaty :-)

V pátek večer před osmou jsme vyrazili do Olympie na nákup šatů (obchody jsou pouze do devíti otevřené). Děti byly už u babičky a Týna se doma balila na zítřejší odjezd za sněhem a dobrodružstvím.

Šaty se mi líbily a dokonce mi seděly hned v prvním obchodě, ale manželovi ne. Prý moc černé a hrozný materiál :-) Říkala jsem si, že se mám aspoň kam vrátit!

Další obchody vedly pouze minišaty nebo aspoň se mi zdály krátké (k mému věku, postavě, tvaru nohou, znáte to) a hlavně, vůbec neměli mou velikost! 
Můj věčný problém :-P 

Pak jsme vlítli ještě jen tak do HaMka a tam jsem uviděla to, co jsem si představovala a ve správné barvě, prostě šaty co měly všechna plus. Ale, nelíbily se manželovi! 

Nabrali jsme různé velikosti, muž přibral ty, co se líbily jemu a šla jsem do kabinky mučit se zkoušením. Vážně se přiznávám, asi nejsem ženská, já to prostě nenávidím!!

Přetahováním přes hlavu množství polyesterových spodniček mi vlasy stály na hlavě!

Nekecám, ale vyzkoušela jsem aspoň 12 šatů (rozumějte různých velikostí asi od 4 druhů šatů).

Každý střih mi sedla jiná velikost. 

Nakonec jsem si vybrala jedny a šli jsem zaplatit, manžel k pokladně propašoval ještě jedny, co mi celkem seděly a ještě jsem se s ním před prodavačkou stihla dohadovat, že jiné nechci a brát doje také ne. Marně!

Obchod za námi rovnou zavírali :-)

Hurá, šaty mám, jsou černé!!!!

Ráno odjížděla Týna na hory, my jsme zažili dříve popisovanou story se sporákem a večer se šlo na ples.

Dopadl super! V tombole jsme vyhráli velké nic!

Večer ještě pro děti a do toho telefonát, zda se účastníme benefičního plesu v Ostravě. A manžel, že prý ano!!! Hleděla jsem na něj jak na zjevení. No snad si nemyslí, když jsme koupili šaty, tak že teď budeme vyrážet pravidelně? 

Jo, budeme!!

No, a na můj dotaz, kdy to bude mi řekl, že neví :-)

Koukli jsme do pozvánky a ono ejhle už v pátek :-O

V sobotu měla Káča konečně oslavit narozeniny, já jsem odmítala komkoliv odjet. Do toho v týdnu péct dort, pečovat o nachlazeného Sebíka, vyzvedávat Káču ze školky, dělat s ní denně úkoly (předškolní příprava) atd. A Týna pryč, takže bez pomocnice!

V pátek stres, manžel jel dopo ještě do práce a v klidu si koupit nové boty. Já jsem dodělávala dort na další den, snažila se aspoň něco nachystat na odjezd do Ostravy (ono to opravdu není za rohem:-)). Týna odjela s oběma kufry, které vlastníme. My do hotelu**** s nabalenou igelitkou!

Odvézt děti znovu k babičce, vyrazit na cestu směr Brno, pobrat ještě další lidi, co s námi cestovali a natočit to směr sever.

Po cestě telefonát od Týny (hysterický, uřvaný), že spadla a že sedí sama na chatě a čeká na ostatní a bolí ji ruka :-(

Ještě v autě další hovor, tentokrát od zdravotnice kurzu, že jedou z chirurgie a Týna má zlomené zápěstí, naštěstí se další den vrací všichni domů, tak tam s nimi zůstává a nemusíme pro ni do Jeseníků.

Ples jsem přežila, nohy už tak moc ne. Já a boty na podpatku!

Odpoledne po příjezdu oslava narozenin, večer oslava narozenin kamaráda, na které jsme zapomněli, ale nějak nám to v poslední chvíli došlo. Vyzvednutí všech nemocných dětí (Sebík, Týna) a jednoho zdravého (Káča). 

Mám toho po krk, Sebík má antibiotika, Týna dlahu na 3 týdny. Káča je protivná a já už také!!!!

oslava bez Sebíka, ten zůstal u babičky, aby jsme ho nevozili tam a zpět

Tak jsem to ze sebe dostala, bylo toho hodně a to jen za poslední 2 týdny.

Kdo jste dočetli až sem, tak třikrát hurá!

Prostě se to tak občas semele. Máte to určitě také tak ;-)

Jarka