Tak takhle nazval pondělí můj milovaný muž, protože jsme v neděli vyšlápli na Praděd, a už i mě začaly bolet nohy, dali jsme jen 19 km po silnici :-)
Takže druhý den se bude odpočívat, vezmeme děcka do lanového centra a necháme je, ať se tam vyřádí.
Ha, jaké bylo mé překvapení, když mi muž oznámil, že Týna nemůže do větví sama, ale musí mít doprovod dospělého.
No kdo nemá u nás problémy s vyhlídkama? Já! Tak kdo s ní půjde a nebude stát pevně nohama na zemi a v klídku si fotit? Já!
Tak jsem si řekla, že si to aspoň užiji, nějaký ten adrenalin :-)
Ale asi to není nic pro mě, protože mi to přišlo nuda, až na jeden úsek, kdy jsem v polovině trasy nad zemí zjistila, že dál nemůžu pokračovat, protože jsem si namotala jistící lano do překážek a dál nemůžu pokračovat, tak buď mě odříznou a spadnu dolů nebo se budu muset vrátit. No, mákla jsem si pěkně, vrátila jsem se, musela to vydýchat, Týna to zatím dala jako první a já hned za ní, ale už s tím, že jsem si hlídala, abych se znovu nezamotala. Napodruhé už mě to stálo tolik sil, že jsme se rozhodly pro kratší variantu konce a daly si sjezd na laně. Vysmátá Týna jako první a pak já, ale asi jsem špatně poslouchala instrukce, protože jsem na konec sjezdu dojela, ale hned mě to vrátilo o kus zpět a já zůstala bez opory pod nohama a pěkně jsem si spálila ruku o jistící lana. Toť vše o mé šikovnosti :-)
Ruky a ramena mě bolí ještě dnes, budu z toho mít trauma až do smrti.
Manžel bude muset překonat svůj děs z výšek a příště se hecnout sám :-)
Káča to vzdala už v první polovině a instruktor pro ni musel dojít a vrátit se s ní zpět na start.
Sebík hledal sebemenší možnost, jak by se mohl za nama nahoru vyškrábat, vydyndal si taky přilbu a pořád pode mnou stál a volal: Máma bojí! :-D Měl o mě chudáček strach.
Jo abych nezapomněla, tak jsem měla ještě celou cestu nápovědu, jak a co, tam nahoře mám dělat :-)
Mraveneček v lese, .... |
Vysmátá Týna před sjezdem a já oddychuji po dvojité makačce :-) |
šlo jí to úplně samo, Xena bojovnice :-) |
Vašek a Albi |
Pak ještě pár zvířátek z farmy v Heřmanovicích.
Káťa lákala domů osla Vaška, už to vypadalo, že mu budeme muset udělat místo v autě.
hudrá, protože jsem osla domů nedovolila :-) |
Další den už nás čekala cesta domů, vzali jsme to přes Olomoucký Svatý Kopeček a ZOO, trochu jsme tam zmokli a tak se radši vrátili do auta a hurá domů za kočičkama :-)
Tereza se nás už nemohl dočkat, měl mazlící absťák až z toho slintal :-D
Jarka
Teda to bych nedala , ty moje závratě..Uff..Měj se Ilča
OdpovědětVymazatDíky :-)
OdpovědětVymazat