Dnes jsem byla na oslavě osmnáctých narozenin, na které jsem tvořila i dort pro oslavence.
Vždy jsem z toho úkolu (pocty) nadšená a mám spoustu nápadů, jak by mohl vypadat a pak v polovině tvoření jsem na sebe naštvaná, co jsem to zase udělala a vidím, že celý výsledek bude katastrofa.
Ve finále, protože mám dost času o tom výtvoru přemýšlet, dojdu k tomu, že všechno co mi zrovna nešlo od ruky anebo podle mých představ, jde nějakým způsobem opravit nebo předělat. Opravdu to v polovině práce vždy vypadá, že celý korpus s krémem poletí velkým obloukem rovnou do koše.
A co se týče výsledku? Jde přece vždy nakonec o to, jak chutná, než jak vypadá. A že je nedokonalý? To přece na rozkrájeném nikdo nevidí.:-)
Nálada byla výborná a už se znovu těším na příští setkání a oslavu, protože další dort mám péct už za měsíc.
vše je třeba řádně kontrolovat a už víme, že voní
malé srdíčka přidala k dortu mladší dcera
Jarka
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře.